12/5/2008

Parkinsonův zákon

Parkinsonův zákon, nebo spíš zákony byly poprvé vydán v roce 1957. Jejich autorem je anglický profesor  Cyril Northcote Parkinson. Tři nejpovedenější zákony praví:

  1. Práce roste úměrně s časem, který je na ni možno vynaložit; to, co je třeba udělat, nabývá na důležitosti a komplikovanosti v přímé proporci k vyhrazenému času.
  2. Výdaje rostou úměrně k příjmům.
  3. Rozrůstání plodí složitost a složitost plodí zánik.

Nejvíce se mi samozřejmě líbí zákon první. V překladu to znamená, že pokud na něco dostanete týden, budete to dělat týden. Pokud na to dostanete měsíc, budete to dělat přesně měsíc. Dalo by se to popsat, něco jako rozpínavost práce. Navíc čím více času něčemu věnujete, stává se to komplikovanějším a mnohdy také nepoužitelným. Pro příklady nemusíte chodit daleko, zkuste si vyplnit některé formuláře státní správy. Další oblast kde tento zákon bezezbytku platí je IT. Překlad těchto zákonů můžete sehnat i u nás.

#lifehack

8/12/2008

Tik v oku

Projevuje se jemným, ale častým a intenzivním, škubáním ve víčku oka. Způsobuje ho nejčastěji přepracování, nevyspání, nepřiměřený stres (nervy) nebo konzumace lehkých drog. Já k tomu přidávám, nevhodný monitor, nevhodné osvětlení, vnější rušivé elementy (hluk atd.) a častá práce u počítače. Trvání tohoto problému je různé, odhadem je to od 2 do 8 týdnů. Jak s tím bojovat:

  • Vysadit - zbavit se stresu (můžete zkusit třebas meditovat)
  • Pořádně se vyspat
  • Cvičit oči
  • Odstranit veškeré rušivé elementy
  • A hlavně nasadit vitamíny

Nejlepším vitamínem je B12 - k dostání v lékárně v podobě B-Komplex (Forte). Můžete konzumovat od 1 do 3 tablet denně. Výhodou B-komplex je to že neobsahuje jen B12 ale celou skupinu vitamínů B. Vitamín B12 také najdete v rybím tuku a nebo pivovarnických kvasnicích. Dalším vitamínem, který pomáhá je magnézium (hořčík). Pozor ať se nepředávkujete, působí to totiž i na srdce. Můžete si jej koupit v lékárně, ale mnohdy stačí i vhodná minerálka nebo banány. Když nic z toho nepomůže, bude asi lepší zajít za doktorem. Většinou to ale zmizí stejně rychle jak to příjde. Máte osobní zkušenost s tímto problémem?.

#lifehack

1/21/2008

Schůze, porady, meetingy a briefing

Začal bych tím, co to vlastně schůze, porada, meeting nebo briefing je. Někteří je definují takto: nedobrovolná setkání nevhodných lidí, za účelem dohody o něčem, co není potřeba řešit. Četl jsem, že člověk stráví za svou pracovní kariéru na poradách něco kolem 6000 hodin, slouží obvykle pro výměnu informací v rámci organizace (firmy či podniku).

Všichni to určitě znáte, ráno přijdete do práce a kolega Vám povídá: Dneska je porada, nezapomeň na to! Doslova vidím, jak Vás tahle informace potěšila.

Faktem je, že 99 procent z nás porady nebo schůze nenávidí. Dalším faktem je, že ono zbývající 1 procento většinou vede organizaci :-). S poradami se to má takto:

Jsou příliš drahé

  • Představte si, že každý účastník stojí firmu 150 Kč za hodinu - hodinové setkání 10 lidí Vás bude stát 1500 Kč. Je dobré si uvědomit, že někteří výše postavení pracovníci samozřejmě berou více. Možná ten vyšší plat souvisí s tím, že musí na více porad :-).

Jsou obvykle delší, než je potřeba

  • Troufnu si říct, že 80 % času stráveného na poradě se řeší věci, které se Vás netýkají nebo Vám nejsou nijak přínosné. Zbývajících 20 procent, to je
  • 12 minut z hodiny*, se řeší otázky, které skutečně stojí za to, aby se sešlo například oněch 10 lidí a společně je řešili.

Setkávání se pro setkávání

  • Některé porady slouží pouze pro utužení sociálních vazeb v rámci organizace. Je důležité si uvědomit, že cílem porady není samotné setkání. Každá porada by měla mít topic - tedy hlavní téma, které by se mnělo probírat.

Jsou neupřímné

  • Na poradách je obvykle těžší říct svůj názor. Většina lidí mlčí, prostě si to odsedí a to podstatné probere na after party (viz níže). S neupřímností je spojena formálnost porady. Mnohem přínosnější je tzv. reverzní porada - manažer (šéf) poslouchá, osatní mluví. Porada tak už není věcí manažera, ale odpovídají za ní všichni účastníci.

After party po poradě

  • Odborně se to tuším nazývá after meeting syndrom (AMS). To je doba, kterou účastníci porady stráví sdělováním si dojmů z porady. Samozřejmě často probírají také přínosy porady a to jak je to tam nebavilo.

Porady vedou k dalším poradám

  • Obvykle po tom, co porada skončí, je naplánována nějaká další. Často má jedna schůze na svědomí celou řadu dalších setkání, porad a podobně. Někde se musí přeci probrat výsledky té první porady!

Proč se radit?

  • Proč se vlastně pořádají? Těžko říct, ale tím pravým důvodem by mělo být to, že něco nefunguje tak jak má a nikdo neví, co má dělat! Něco je špatně a věci se musí napravit. Je potřeba rozhodnutí managementu.

Na závěr ve zkratce několik zásad:

  • Aby bylo setkávání efektivní, musí být všichni účastníci připraveni
  • Vždy mluví jen jeden přesně stanovenou dobu (2 minuty maximálně)
  • Návrhy, které nejsou k tématu se zapíší - budou se řešit později
  • Nikdo nechodí pozdě, netelefonuje, neodchází během jednání
  • Věci se řeší jedna po druhé - ne najednou

#lifehack

1/16/2008

Jste hromádkář

Během svého života jsem pochopil jednu věc, že lidé se dělí na hromádkáře a nehromádkáře. Typický hromádkář se vyznačuje tím, že štosuje věci do různě vysokých nevzhledných hromádek.

Nejčastěji jsou to například:

  • knihy, skripta
  • cédéčka, dévedéčka
  • papíry různé důležitosti
  • noviny, reklamní letáky nebo časopisy

Tyto nevzhledné hromádky poté hromádkáři umísťují náhodně do prostoru. Je lhostejno zda se jedná o kancelář nebo o domácnost. Každý hromádkář mi dá jistě za pravdu, že jeho nejoblíbenějším místem je v obou případech pracovní stůl. Těžké případy hromádkářství pak umísťují své hromady dokonce na podlahu!

Zvláště těžkými formami hromádkářství trpí většina příslušníků IT komunity. Ti zpravidla vrší cokoliv kamkoliv. Oblíbeným materiálem k tvorbě hromádek bývá také oblečení. Hromádky tohoto typu jsou nejčastěji umísťovány na postel, židle nebo křesla. Specifikem některých hromádkářů je to, že nedodržují druhovou skladbu hromádek.

Prostě vytváří nehomogenní směsici všeho možného. Většina hromádkářů se však snaží dodržovat alespoň minimální pravidla. Lehkou formou hromádkářství je tzv. skryté hromádkářství - postižení se snaží své hroádky skrýt před svým okolím do skříní, pod postele nebo kamkoliv jinak, kde není vidět. Několik rad jak s tím bojovat - snažte se veškeré rovné povrchy udržovat čisté (bez hromádek)

  • hromádky odstraňujte postupně a hlavně průběžně
  • vyhlaste STOP stav - tzn. od teď žádná další hromádka
  • pořiďte si skartovačku, pořadače, přihrádky, šanony a podobně
  • kupte si knihovnu, stojan na CD
  • naplánujte si de-hromádkující den alespoň jednou za týden

Uvědomte si, že cokoliv vyhodíte- nikdy už to nebudete muset uklízet

  • už se to nevrátí, je prostě pryč
  • nikdy už to nebude součástí žádné hromádky
  • uvólní se Vám místo

Není to skvělý pocit!!!

#lifehack

12/12/2007

Jak (ne)napsat diplomku

brzo ráno

  1. Posaďte se do svého velkého pohodlného křesla
  2. Než vaše PC naběhne, zkontrolujte, zda máte u křesla dobře nastaven režim houpání
  3. Po zapnutí se přihlaste na ICQ (Skype, Jabber, MSN, ...) že máte nastaven stav Nerušit případně Nedostupný - to bezpečně každého odradí od toho, aby Vám psal
  4. Zkontrolujte email
  5. Otevřete si dokument s textem své diplomky

dopoledne

  1. Jděte si uvařit čaj - bude Vám to lépe myslet, když se čas od času napijete
  2. Po návratu do pokoje se opět usaďte do svého pohodlného křesla
  3. Spusťte internetový prohlížeč, protože jistě budete potřebovat něco najít na internetu
  4. Když už jej máte spuštěn, podívejte se, jestli je něco nového na YouTube, Novinách nebo v Bulváru - nechcete přeci ztratit kontakt se světem
  5. Nezapomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé)
  6. Zkontrolujte email a mobil jestli Vás někdo nehledal

těsně před polednem

  1. Přečtěte si zadání a ubezpečte se, že mu skutečně rozumíte
  2. Proberte se spolužáky po ICQ co budou dělat, až tady skončí (myšleno na škole)
  3. Pusťte si nějakou příjemnou hudbu, protože při té se vždy dobře pracuje
  4. Když už jste u té hudby, stáhněte si něco nového, rychlého a dynamického, aby se Vám dobře psalo
  5. A víte co, pusťte si tu novou hudbu, co ještě není tak nechutně ohraná
  6. Zkontrolujte email
  7. Neopomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé)

zhruba kolem poledne

  1. Zavolejte svému kamarádovi na Skype jestli už začal psát a kolik toho má
  2. Skočte si do bufetu nebo obchodu pro něco dobrého, to Vám pomůže - když už budete v tom obchodě, kupte si nějaký časopis
  3. Přečtěte si ty nejzajímavější články v časopisu
  4. Zkontrolujte email a mobil - někdo by Vás mohl potřebovat
  5. Nezapomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé)

odpoledne

  1. Jděte si opět uvařit čaj - protože pitný režim se musí dodržovat
  2. A když už jste u toho, udělejte si něco na jídlo, s plným žaludkem to jde vždy lépe
  3. K jídlu si pusťte nějaký seriál - je to dobré na odreagování, uvolní to stres ze psaní diplomky
  4. Po jídle budete asi trošku utahaní - zahrajte si nějakou hru, to Vás probudí a povzbudí do dalšího psaní
  5. Pohrajte si se svým psem, kočkou (nebo jiným živočichem) opět to velmi dobře uvolňuje stres
  6. Přemýšlejte o tom, zda byste neměli rozesílat svůj životopis firmám - je dobré být připraven

v podvečer

  1. Podívejte se na večerní zprávy - musíte si dát přestávku od toho sezení u počítače
  2. Napište SMS některému ze spolužáků, který nemá internet, že celý den pilně píšete diplomku - potěší ho to
  3. Podívejte se z okna na krásný západ slunce, pomůže Vám to utříbit myšlenky
  4. Sedněte si opět k počítači do svého pohodlného křesla
  5. Pusťte si nějakou pomalejší pohodovou hudbu - přeci jen je večer
  6. Zkontrolujte email

noc

  1. Proberte s lidma co jsou ještě online svůj celý den - nezapomeňte se zmínit o tom, že celý den děláte na diplomce
  2. Pravděpodobně se Vám už začínají trošku klížit oči - není divu, byl to náročný den
  3. Uložte dokument své diplomky
  4. Vytvořte si záložní kopii dokumentu - bylo by hrozné přijít o celodenní práci
  5. Uleháte do postele spokojení se svou celodenní prací (malá ručička blíží číslu 2)

Věřte mi, že místo psaní tohoto článku jsem taky měl dělat něco jiného :-). Budiž to poučením také pro mě.

#lifehack

8/4/2007

Mé Bulharské dobrodružství

Určitě jste si všimli, že i na tomto webu zavládla pravá a nefalšovaná okurková sezóna. Na počítač (tím méně na blog) prostě nějak poslední dobou není čas. Nicméně jsem se rozhodl popsat moje malé Bulharské dobrodružství. Jak správně tušíte, bude se tento článek věnovat mé dovolené v Bulharsku, ze které jsme se minulý týden díky bohu vrátil :-). Do Bulharska jsme se vypravil s několika kamarády, podívat se na pohoří Rila. Toto pohoří jsem myslím úspěšně dobyli a zmapovali.

Mé dobrodružství se odehrálo v městě Burgas. Do tohoto města jsme se vypravili na závěr dovolené, trošku se vyválet u moře. Poslední den, zhruba 6 hodin před odjezdem domů, mě nějaký šikovný bulharský zlodějíček připravil o veškeré cestovní doklady, mobil, peníze, pojištění a zpáteční lístky. Nepomohlo ani to, že jsme se svědomitě střídali v moři a u zavazadel stále někdo byl. Osobně mám podezření na sběrače odpadků, kteří byli jediní, co se kolem našich zavazadel motali, nicméně dokázat samozřejmě nebylo nic možné. A teď k tomu jak jsme to vyřešili, díky velmi dobře fungujícím úřadům ČR. Volali jsme na českou ambasádu v Bulharsku. Tam nám dali číslo na konzula v Burgasu (Dana Meliorisova).

Ta se nás doslova ujala, za což bych ji chtěl moc poděkovat. Konzulka si vyžádala po ministerstvu zahraničí ČR potvrzení námi nadiktovaných údajů (rodné číslo, místo trvalého pobytu atd.). Ministerstvo zahraničí nás potvrdilo jako občany ČR v rekordně krátkém čase (15 minut - běžně to trvá hodinu i déle - navíc byla sobota). Poté nám mohla vystavit tzv. emergency passport - útlou knížečku podobnou pasu celkem asi o sedmi stranách. Dále s náma zašla na bulharskou policii, kde v podstatě také zařídila (vypsala) vše za nás. Ve výsledku jsme stáli, s úžasem v očích, za dvě hodiny, s novými cestovními doklady, před hotelem Bulgaria.

Odjezd z Burgasu byl naplánován na 0:30 - řidič a hosteska autobusu společnosti Etap měl pro naši situaci pochopení a nechal nás obsadit jediné dvě prázdné místa (řádně zaplacené) v autobuse do Sofie. V tu chvíli jsme najivně uvěřil, že už bude vše v pořádku. A jak se říká: Nejhorší je srážka s blbcem, když má ten blbec ještě moc, může napáchat škody děsně moc. Hovořím o velmi milé (ironie) paní v terminálu bulharské společnosti GROUP Company (linka Praha-Brno-Sofie), která nám oznámila: No tikets, no bus. Přitom naše lístky byly vystaveny na jméno a řádně předem telefonicky rezervovány. Chyba tentokrát nebyla na našem přijímači, ale kdesi mezi stolem a židlí Sofii. Nebýt české strany (pobočka v Brně), tak se prostě přes tuhle osobu nedostaneme. Pán z brněnské pobočky této velmi pálivé Bulharce vysvětlil, že nás prostě má do toho autobusu pustit, a tak se naštěstí také stalo. Jsem rád, že mé dobrodružství happyendem - budiž poučením pro ostatní cestovatele.

#lifehack

11/22/2006

Jak poznat Gisáka

Nechal jsem se inspirovat jedním webem a sepsal jsem několik indicii jak bezpečně poznáte Gisáka na ulici :-)

  • Přichůzi se zmateně motá, protože v podstatě se vší tou nadupanou navigační techikou vůbec netuší kde sakra je
  • Nosí rukavice, čepice, šálu a to i v případě, že je venku celkem teplo, zima je pěkná sviňa
  • Je-li spatřen s analogovou mapou může být i trochu nebezpečný, jelikož tato mapa nemá Zoom ani Pan a to ho přivádí do nepředvídatelného stavu
  • Nepoznápravou ruku od levé, ale přesto je výborným navigátorem
  • Nejčastěhji nosí sandály na drsno bez ponožek
  • Pokud má jednu ruku nahoře nesnaží se Vám něco naznačit, pravděpodobně chytá GPS signál
  • Není statné postavy, ale často kopíruje aerodinamický tvar kapky, hold to pivo dělá svoje :-)
  • Pravděpodobně bude mít brýle, protože příkazová řádka má defaultně dost malé písmo, taky ty 3D brýle dělají své
  • Pokud vypadat velmi neupraveně znamená to, že je zapojen do nějakého náročném projektu, tomuto stavu se pak říká období Houmles
  • Oblíbená barva TopCon žluť
  • V batohu nosí minimálně další 3 Kg nepotřebného hardware, tzv. vybité těžítka
  • 80% veškerého jídla konzumuje nad klávesnicí

Tento seznam samozdřejmě není kompletní takže pokud Vás napadne další poznávací znamení napište, rád to tu přidám.

#lifehack

1/1/2000

Boloňská omáčka

  • olivový olej
  • muškátový oříšek
  • mléko
  • čerstvá bazalka
  • 0,5 l červené víno
  • 1 konzerva rajčata (pasírovaná nebo krájená loupaná)
  • 1 lžička tymián
  • 2 lžičky oregano
  • česnek
  • řapíkatý celer
  • mrkev
  • cibule

Postup:

  • Mrkev a řapíkatý celer oloupeme a pokrájíme je na drobné kousky. Cibuli taktéž oloupeme a nakrájíme na kostičky, česnek nakrájíme na plátky.
  • Všechnu zeleninu osmahneme na olivovém oleji. Až cibule zesklovatí, přidáme mleté maso a orestujeme ho.
  • Posléze vše zalijeme mlékem a pozvolna vaříme.
  • Opravdu je důležité vařit na mírném ohni, boloňská omáčka se vaří obvykle 2 - 3 hodiny, takže nikam nespěchejte.
  • Když se mléko zredukuje, dolijeme červené víno a znovu pozvolna vaříme.
  • Počkáme, až se i víno vyvaří a přidáme rajčatovou konzervu. Řádně promícháme, ochutíme všemi bylinkami a osolíme.
  • Vaříme ještě alespoň půl hodiny, v případě potřeby přilijeme vodu. Před vypnutím ohřevu boloňskou omáčku dochutíme.

Pravou boloňskou omáčku podáváme s jakýmkoliv druhem těstovin a můžeme ji doplnit také sýrem, nejlépe parmazánem.

#Recepty #Omáčky